Les psích duší plný překvapení
23. 7. 2020
Léto v plném proudu aneb Les psích duší plný překvapení
"Proč si máčíte ten kus dřeva?", zeptala se paní, která pozorovala, jak se snažím dostat z potoka. Nevěděla, jak užitečný mech je a tenhle přirostlý na dřevu, takový můžete použít na víc způsobů. Mech i dřevo se nasákne. Co před pár minutama bylo suché a nehezké, je najednou zelené a plné vody. Plné chladné vody, která se stává sterilní a můžete si mech vymačkat a vodu vypít. Můžete s ním omýt ránu, přiložit na bouli, kterou si způsobilo na procházce vaše dítě. Já s ním měla ale jiné plány.
Vedro, dusno, už ráno poslala fotopast snímek zajíce a teplotu. Nebylo ani 7,30 a teplota atakovala 30°C. Odpoledne se to ještě vylepšilo a teplota na slunci nebyla pěkná. Můj kousek dřeva s mechem plným vody mi umožnil ochlazení předloktí i obličeje. V Lese psích duší jsem tuto vychytávku dala k ořešáku, který v zemině ze svejlu doslova vstal z mrtvých. Dělám stromečku jeho malinké mikroklima, uvidíme, co bude dál.
Zemina ze svejlu mne překvapuje neustále. Protože například semena se uchovávají v půdě dlouho a čekají na svůj nástup do ideálního prostředí, číhám, co vše vyroste.
Letos se zde narodilo hodně zvířecích dětí. Nejvíc asi zajíců, jejich skotačení je zábavné pozorovat. Když před 8 lety LPD začal, nebyl tu skoro žádný zajíc, zatímco dnes jich tu máme opravdu hodně. Další zvířátka, co tu můžete vidět, jsou liščata i s maminkou. Malá srnčata a mnoho dalších, co u nás jedí, hrají si a někdy i škodí
)) Musíte však být absolutně potichu.
)) Musíte však být absolutně potichu.Nedávno jsem si nechala na FB určit motýla ve skupině, kde je tato možnost a on to další druh perleťovce, tentokrát stříbropásek.
Touto cestou bych chtěla poděkovat paní Haně, která má exelentní znalosti v botanice a nejen v ní. Jako majitelka tří psích holek je často v přírodě a sama fotí moc pěkně.
Touto cestou bych chtěla poděkovat paní Haně, která má exelentní znalosti v botanice a nejen v ní. Jako majitelka tří psích holek je často v přírodě a sama fotí moc pěkně.Další mé poděkování je pro paní Kateřinu, taky má pejska, za určení té krásy v květu mrkve obecné. Ta mimo jiné, má daleko lepší chuť natě, jemnou. Fotku přikládám, v podstatě jsem si toho všimla náhodou a ne každý květ, tento úkaz má.
Dle pověsti je to krajka královny Anny, kde se píchla do prstu při vyšívání a malá kapka krve se proměnila v květ. Krásná pověst, co? Paní Kateřina už léta nás podporuje, LPD děkuje.
Letošní vlhčí léto je přímo dar z nebes. Bohužel, když prší u nás, tak do LPD to mnohdy vůbec nedojde. Snad srpen bude také milostivý. Ona taková léta bývala, pak se něco zvrtlo a málem jsme se usmažili.
Letos v srpnu slaví LPD 8 let. Hrozně to uteklo. Udělalo se opravdu hodně práce, která stojí za hodně moc.Stará fotka řekne asi víc.
Vidíte jen malinkatý kousek LPD.
Vidíte jen malinkatý kousek LPD.Nová, permakulturní příroda, kde se nají člověk i zvíře, kde spolu rostou rostliny, u kterých byste to nikdy neřekli, že je to možné.
Za těch 8 let, kdy se odvedlo tolik práce, kdy občas člověku dojdou síly, ale najednou potká někoho fajn, kdo se tu kochá, nebo se ozve bezva člověk, je to taková vzpruha. Když vidíme tu krásu okolo sebe a nějak zapomeneme na teror, co někteří dokáží vyvinout, aby projekt poškodili třeba jen slovem. Asi je to uspokojí víc, než cokoliv jiného. Mohli by pak v příštím životě vypadat takhle:-)
Dnes si návštěvníci pochvalují ta naše zákoutí, kde opravdu jsou jen oni.
Je toho k vidění i snědení hodně, ale můžete se podívat sami a třeba tam i přespat.
Pokud chcete náš projekt podpořit, třeba mu dát dárek k narozeninám, zde je číslo účtu: 282 285 912 /0300. Ruce navíc a třeba s kosou, jsou vítány. Díky populační explozi zajíčků jsme sekali jen pěšinky a na konci srpna by bylo třeba posekat plochy, které pak dají zase pastvu a byliny, jinak se z toho stane něco nepěkného. Nač utrácet za posilovnu, u nás ty svaly rostou taky. Kosu tam máme. A zajoši snad seknou se sexem k podzimu, protože sekat mezi miminky se nedá. Neděláte to pro nás, ale pro budoucnost svých dětí, příroda být musí, tak si jí važme.
. Kosu tam máme. A zajoši snad seknou se sexem k podzimu, protože sekat mezi miminky se nedá. Neděláte to pro nás, ale pro budoucnost svých dětí, příroda být musí, tak si jí važme.Protože k nám létá orel a loví u nás, docela mne překvapilo, jak je vynalézavý. Nebude fotka, ani místo, mláďata se kradou, ale bude příběh. Starý zbytek posedu s uhnilým žebříkem se stal hnízdem tohoto krásného dravce. Není to úsměvné, jak vše dokáže příroda využít? Na plošinku nanosil větve a je hotovo. Je zajímavé něco takového objevit.
Nebudu dělat článek moc dlouhý, protože by pro některé byl nudný:-). Víc info najdete na facebooku, stačí zadat OS LES PSÍCH DUŠÍ. Je tam mnoho fotek, které sem dát nemohu, protože bychom vyčerpali kapacitu webu a museli mít dražší tarif, což je nereálné.
A kytička pro všechny, co nám pomáhají a zas někdy se tu sejdeme.
Zapsala Eva
foto archív LPD