Les psích duší Chocerady - Hačmor - výcvik

Při procházce s Morganem do "Lurd" si dost často beru fotoaparát, protože tam je vždy co fotit. Ani tentokrát jsem rozhodně nebyla zklamaná. Koutkem oka jsem zachytila nějaký modrý odlesk, ihned jsem zbystřila. Najednou se to mihlo mezi stromy. Malá modrá koule. Foťák jsem měla připravený, ale za potvůrka jakoby se mnou laškovala. Hned byla tam, hned tady. Morgan byl v naprostém klidu, ale bylo vidět, že "to" vnímá. Vzniklo plno fotek, ale koule tam nebyla. Až při východu z "Lurd" jsem měla štěstí. Ke kouli se přidala další a já jsem ulovila do záběru obě. Jaké bylo mé překvapení doma, když kuličky byly na fotce tři. Po analýze jsem byla upozorněna, že kuličky jsou čtyři.  Před časem mi moje americká kamarádka psala o tom, jak pouhou myšlenkou dokáže orby přivolat. Poslala mi spoustu fotek svých i cizích, stažených z amerického "orbího portálu" a upozornila mne, že mohou mít různé barvy. Sama měla vyfocený obrovský orb mechanickým fotoaparátem, takže, skeptici, nedělají to digitály, který nafotila při návštěvě Česka. Orb doslova překrývá panelový dům. Nedalo mi to a vyzkoušela jsem, jestli orby přivolám. Jaké bylo moje překvapení, skutečně doma v pokoji se mi hezký, tmavě modrý objevil. Po čase jsem to samé zkusila venku na zahradě. Morgan najednou zaostřil do smrčku a ejhle, orb velikosti míče, tentokrát světle modrý, tam byl. Viděla jsem opravdu hodně fotek a nějak mám pocit, že tyhle entity rády vyhledávají zvířata a děti. Tam bývají "úlovky" velmi časté.  Opět experti nám tvrdí, jak částice prachu, vada fotoaparátu............ způsobují tyhle jevy, ale že by skoro každý měl zaprášený a pokažený foťák, závěr si udělejte sami.  A taková třešinka na dortu: Loni zde neustále mnoho hodin létala černá helikoptéra, protože už mi doslova lezla na nervy, nedalo mi to a začla jsem pozorovat. Pak jsem uviděla velikou skoro průhlednou, zelenou kouli stejné velikosti, jako helikoptéra. Ta se dostala v jednu chvíli nad kouli a z mého pohledu jí tlačila dolů. Koule se najednou promněnila v modrou zář a smrskla se do velikosti míče. Obrovskou rychlostí proletěla nad naším domem , směr "Lurdy. Jev pozorovala z jiné ulice paní J., která mi později vše potvrdila. Dalo by se toho napsat víc, ale třeba se k tomuto tématu budu ještě vracet. Náš čtenář z Moravy, který, jako jediný přijel přespat do našich "Ludr" pro vás chystá také něco o kuličkách. Těšte se .  A teď k pozorování z 8.2.2011 naším čtenářem panem V.  Při cestě do práce ho zaujala modrá záře, směr ulice u Křížku. Pak se ze záře stala modrá koule velikosti míče a frčela směr sever - směr " Lurdy". Čas 6.30 ráno. Vaše Eva Hačmor

 UPOZORNĚNÍ:  8.2.2011 OKOLO 6.30 RÁNO NÁS UPOZORNIL NÁŠ ČTENÁŘ NA POZOROVÁNÍ PODIVNÉHO ÚKAZU. NA SEVEROZÁPANÍ STRANĚ CHOCERAD POZOROVAL NEJDŘÍVE TMAVĚ MODROU ZÁŘI, KTERÁ PŘEŠLA V MODROU KOULI. TA VELKOU RYCHLOSTÍ LETĚLA SMĚR SEVER - K "NAŠIM LURDŮM". PROSÍME VŠECHNY, CO PODOBNÝ ÚKAZ VIDĚLI NEBO DOKONCE NAFOTILI, ABY SE NÁM OZVALI. DĚKUJEME.   

Na mou výzvu na facu se ozvala paní Eva a s jejím laskavým svolením zde uvádím zkopírovaný vzkaz pod čarou.

Ahoj Evičko,
včera jsem to chtěla napsat, co jsem viděla, ale raději jsem se neodvažovala. Dnes jsem si procházela hlavní stránku na Facebooku a vidím, že píšeš něco o kouli a já si myslela, že jsem blázen, ale jak je vidět nejsem. Proto píšu můj zážitek ze dne 8. února 2011: Středočeský kraj, okres Mělník 6:20 hodin.Šla jsem včera ráno do práce, a to přesně v 6:20 hodin, pospíchám jako vždy , pěkně po chodníku, z jedné strany jsou nízké rohové bytovky a z druhé strany je starý rodinný dvougenerační domek, já jsem těsně před zatáčkou k hlavní silnici.
A jak tak jdu..najednou vidím několik metrů před sebou nádherně modrou kulatoukouli s roztřepeným ocáskem ve výšce té bytovky, která je třípatrová a to nebylo vše, jak proletěla, tak zahučela, jakoby si ústy foukla, ale hodně silně. Zmizelo to za tou zatáčkou, tak jsem se těch několik metrů rozeběhla, jestli to ještě zahlédnu, ale bohužel za zatáčkou je chráněný přejezd a ta světla mě tak oslnila, že už jsem neviděla nic. Přišla jsem do práce a byla jsem hrozně neklidná, jsem blázen, nejsem blázen, to jsem si stále opakovala..co Ti budu vyprávět, až jsem se rozbrečela, že už mi asi hrabe, tak jsem to řekla kolegyni. Ta mi říkala, jestli to nebylo třeba z komína, ale byla jsem si jistá, že ne.
Byla to tak překrásná modrá barva a ten ocásek vysloveně zářil. Koukám tak na tvou hlavní profilovou fotku, kde máš modrou mikinu, barva byla ještě jasnější a ten ocásek byl světlejší a zářivější. Jen řeknu jedno, bylo to "NEZNÁMÉ" něco nádherného.  Eva Křemenáková. Ponecháno v původním znění.

Utajovane fotografie.pps